hledani 
facebook

Vinařská oblast Čechy

Vinařská oblast ČECHY patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Praha leží na 50° severní šířky stejně jako Wiesbaden v Porýní. Největšího rozvoje dosáhlo české vinařství za vlády Rudolfa II., kdy bylo v Čechách kolem 3500 ha vinic. Tehdy bylo nejvíce vinic v Praze a okolí, v Mělníku, Litoměřicích, Mostě a v Lounech. Iniciátorem rozvoje českého vinařství se stal císař Karel IV., který mu dal základ svými nařízeními z roku 1358.

V současnosti je nejvíce vinic v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu. Průměrná roční teplota na Mělnicku je 8,7 °C, průměrné roční srážky činí 547 mm. Dá se počítat s tím, že 2/3 ročníků bude pro jakost vín příznivých a 1/3 méně příznivých. Území této oblasti osázené vinicemi není souvislé, ale skládá se z jednotlivých příhodných lokalit ležících na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce, většinou rozprostřených kolem toků českých řek Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. Větší proměnlivost počasí v jednotlivých ročnících vedla odjakživa české vinaře k dlouholetému uchovávání a zrání vín na sudech.

Vinařská oblast Čechy se dělí na mělnickou – 360 ha a litoměřickou – 293 ha. V Čechách najdeme 72 vinařských obcí, 152 viničních tratí a 164 pěstitelů.

 

Mělnická vinařská podoblast

Mělnická vinařská podoblast je jednou ze dvou podoblastí vinařské oblasti ČECHY. Patří sem vinice Mělnicka, Roudnicka, Prahy i Čáslavska, ležící většinou na půdách s vápenitým podložím nebo na štěrkopískových náplavech.

Mělnické vinice leží většinou na vápenitém podkladu vrstev opuky, která je místy překryta hlinitopísčitými náplavami. Půdy jsou lehčí, záhřevné a poskytují výborné podmínky pro pěstování modrých odrůd. To vystihli dobře zdejší vinaři již ve středověku a soustředili se hlavně na pěstování odrůdy Rulandské modré, která sem přišla z Burgundska spolu s tamními vinařskými rodinami, od nichž se domácí obyvatelstvo učilo pěstovat révu po burgundském způsobu.

Teprve v 19. století se ve zdejších vinicích objevil Ryzlink rýnský a z modrých odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Zejména v 15. a 16. století proslula mělnická červená vína lahodností, jak uvádí Pavel Stránský v roce 1633 a hojně se vozila na pražský trh. I na Roudnicku bývala vždy převaha červených vín. Na těžkých jílovitých půdách tu ovšem vždy bývala i znamenitá vína ze Sylvánského zeleného. V Praze se dochovalo několik vinic, například v tradičních polohách v Troji, jižně od Prahy na Karlštějně, kde je výzkumná vinařská stanice, která se zabývá uchováním a studiem genofondu révy vinné. Dnes tvoří většinu ploch vinic této podoblasti odrůda Müller Thurgau.

 

Litoměřická vinařská podoblast

Litoměřická vinařská podoblast je jednou ze dvou podoblastí vinařské oblasti ČECHY. Velkým historickým soupeřem Mělníka v obchodu na Labi byly vždy Litoměřice. Stejně tak soupeřila tato města i v obchodu vínem, hlavně na trzích v Praze. Historie vinařství na Litoměřicku sahá do nejstarších dob osídlení krajiny českým obyvatelstvem a současně do období šíření křesťanství. Darovací listina Spytihněva II. z roku 1057 hovoří o nadaci kolegiátnímu kostelu svatého Štěpána v Litoměřicích a uvádí darování vinic i s vinaři.

Ve středověku byly Litoměřice po Praze druhým největším vinařským městem v Čechách. V jejich katastru bylo 400 ha vinic a vinice byly všude v okolí, zejména v labském údolí. Tam byly v Žernosekách vyhloubeny rozměrné vinné sklepy řádem cisterciáků v roce 1251 a založeny vinice v romantické části údolí při vstupu Labe do Českého středohoří skalní průrvou zvanou Česká brána (Porta bohemica). Žernosecké vinice se proslavily zejména výbornými bílými víny z Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého i Rulandského šedého a víny z odrůdy Müller Thurgau z vinic pod Lovošem. Podloží vinic Litoměřicka a Mostecka je často čedičové, na nižších částech svahů vápenité. Ve vinicích mosteckých se osvědčila réva jako rekultivační plodina na výsypce hnědouhelného lomu Habrák. Dobře tam plodí odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Müller Thurgau, Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. Kdysi velké vinařství města Louny bývalo známé víny z Tramínu. Vína z Tramínu bílého, kdysi zvaného Brynšt, bývala v litoměřické podoblasti hojná a byla velmi ceněna, zvláště jako vína vyzrálá několik let na sudech.

 

 

Zdroj textu a obrázků: http://www.wineofczechrepublic.cz/

MENU

Přihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:

Zapomněli jste heslo?
Zaregistrovat se

CCR VFČR hrad   erb

 

 

2013-2017  |  Všechna práva vyhrazena
Webdesign skit.cz  |  Design od ingrove.com